Inspirace pro rodiče a učitele

Mám pocit, že to samé děláme i našim dětem. Snažíme se je také v dobrém úmyslu uplácat k obrazu svému.
Je ale jasné, že je třeba pomoci jim růst a upevnit je i uvnitř, aby je jen tak něco nesmetlo.

Mám dva syny a často vidím, jak se potýkají s různými životními těžkostmi, smutky, naštvaností, zklamáními. Hledám cesty, jak je naučit se s tím vypořádat. Není to jednoduché. Jsou paličatí a ne vždy je správná rada vyslechnuta. Rad a příkazů děti dostávají tolik, že se ani nedivím, jak jimi protékají. Důležité je, sám být dobrým vzorem. Ale v povaze mladých je i přirozené vymezování vůči rodičům z čistě biologického principu. Tak v tom někdy tápu, co to je, být dobrý rodič.

Velmi dobrý pocit ale mám ze společných důvěrných rozhovorů na různá témata. Mnohdy mě nenapadá o čem si večer povídat a tak si večer vybíráme obrázek. Kartička se tak stává odrazovým můstkem k našim vyprávěním. Kartičku pak dáme do rámečku a stane se tak připomínkou tématu pro další dny.

Učitelé, kteří mé karty používají si je chválí jako nástroj, který  jim pomáhá otevírat daná témata a dobře startuje vzájemné debaty. Děti se u nich učí vyjadřovat své názory a pocity. Obrázky v nás cosi zrcadlí a je dobré umět to rozpoznat. Takové rozhovory pomájí dětem učit se sebereflexi a učitelům zas pomáhají pochopit osobnost dítěte.

Tipy pro pro práci s kartami

Pro rodiče

• Před spaním si udělejte chvilku na vaše večerní povídáni. Vytáhněte si kartu a nechte se překvapit, jaké vyprávění vám přinese. Další dny si sami všímejte, kde ve vašem životě se objevuji momenty s tím spojené.
• Kdykoliv máte náladu, vytáhněte si kartu a vložte ji do rámečku. Je dost možné, že její poselství vstoupí do vašeho života. Uvidíte…
• Vytáhněte si kartu při zvláštních momentech, kdy děti nebo i vy sami překonáte nějakou významnější metu svého každodenního života. Ať vám pak vytažená karta přinese více porozumění světa ve vás.
• Vytáhněte si každý kartu v rodinném kruhu a povídejte si o svých i kritických pohledech na dané téma.
• Každý ať si vybere hromádku karet, které se mu líbí a které ne. Vnímejte, jak jsou vaše pohledy v rámci rodiny nebo kolektivu
  rozdílné. Poznávejte se, nálada a barevnost oblíbených obrázků vás zrcadlí. Je to zajímavé.
• Vytáhněte si kartu ve chvílích nerozhodnosti nebo smutku. Je možné, že vám obrázek nebo téma pomůže najít cestu dál.

Pro učitele

• Vyčleňte si čas v týdnu, kdy se budete věnovat tématům osobního rozvoje. Je dobré mít i místo, kde budete sedět v kruhu. Je rozdíl, jestli dětem říkáte něco z pozice „kazatele“ a stojíte na stupínku proti nim nebo s nimi sedíte v kruhu a povídáte si. Ideální je sedět v kruhu venku, nejlépe kolem ohniště. Lidská mysl mnohem přirozeněji funguje v přirozeném prostředí a proto také spisovatelé nepíší svá díla v openspacové kanceláři. Slova a věty z nás musí přirozeně vyplout  a ne být rozumově zformulována. Je třeba to respektovat.
• Vytáhněte si jednu nebo několik karet na daný den nebo týden a povídejte si  o nich. Nechte děti povídat jak vnímají dané téma nebo jak se jim líbí obrázek a co v nich vyvolává. Vyprávějte si různé příběhy či zkušenosti?
• Můžete udělat i velké povídání, kdy si každý vytáhne jednu kartu z balíčku a po rozdání všech karet o ní může promluvit. Karty nechte kolovat postupně  nebo každé díte předá balíček karet tomu, komu chce.
• Nejsem učitel, ale věřím, že by se obrázky daly dobře využít jako zadání pro kreativní psaní fantaskních příběhů se zamyšlením.

Hledejte a zkoušejte další způsoby jak s dětmi smysluplně pracovat. Budu moc ráda za vaše podněty, které zde vystavím.

Pro učitele výtvarné výchovy

• Nechte děti vybrat si obrázek a nakreslit téma podle sebe nebo klidně napodobit moji ilustraci. Při kresbě děti mohou téma mnohem
  lépe pochopit.
• Děti lákají karty s vlky a drakem. Téma strachu a naší vnitřní temné stránky je pro ně zajímavé. Nechte děti nakreslit svého hodného a
  zlého vlka. Nebo ať kreslí svůj strach v podobě draka. Nekomentujte jejich obrazy, abyste jim nepodsunuli své hodnocení. Podpořte děti , aby sami
  přijali poselství, které odráží jejich nitro. Nepochybujte o tom, že informace z vlastního dojmu vstoupí do jejich podvědomí, ačkoliv přímý vliv nebude
  hned znát. Učit se sebereflexi je velmi důležité a kresby mohou pomoci.

Hledejte a zkoušejte další způsoby jak s dětmi smysluplně pracovat. Budu moc ráda za vaše podněty, které zde vystavím.

Ohlasy

Mgr. Radka Lebdušková – ředitelka MŠ Dr. Jana Malíka – Chrudim

Karty Cesta k sobě využíváme při relaxaci, vytahujeme náhodně obrázek nebo na přání dětí a
povídáme o něm tak, aby děti porozuměly. Pokud se někdo rozpovídá sám o
obrázku, necháváme prostor. Děti vnímají krásné obrázky, pojmově jsou na
ně však složité a tak paní učitelky pomohou, přeloží. Někdy karty využívá
paní učitelka cíleně, k navození tématu pro diskusi. Velmi vhodné u
úzkostných a bázlivých dětí, které mohou přes obrázek vyjádřit své pocity.

Markéta Hamilton – ředitelka anglické školky Kinder Garten – Újezd na Lesy

1 )Nejčastěji si vylosujeme jednu kartu a o té si povídáme. Nejdříve si všímáme, co na obrázku je a diskutujeme, co by to mohlo znamenat.
2) Každé dítě si vybere jednu kartu, ty jsou rozprostřené tak, aby byly vidět. Potom děti, které chtějí mluví o tom, co sami považují za důležité říci.
3) Na základě impulsů od dětí jsme vzali třeba kartu Smutek. Zkoušeli jsme vymyslet, co se dá se smutkem dělat. Pak jsme jeden po druhém řekli jednu událost, kdy nám bylo smutno. Naložili jsme ten smutek na vozík a odvezli na záhon. Děti ho ale chtěly spálit, tak jsme ho jako spálili.
4) Hledali jsme skleněnky, zatím jich máme 9
5) Nejvíce pracujeme s kartami: Strach a důvěra, Dobro a zlo, Udělám si hezký den, Láska a Péče o tělo

Vlaďka Jurigová – ředitelka Mateřské školy Korálek  Liberec

Karty Cesta k sobě jsou  pro děti součástí „zkoumání“ světa a seznamování se  s prostředím,  které vytváří  svět, ve kterém žijeme. Díky „propojení“ moudrosti s obrázkem na kartě si děti  mohou vytvořit svůj vlastní názor – pokud jim k tomu dáme prostor vhodnou otázkou. Například Co si představíš, když  slyšíš slovo  LÁSKA? Co pro tebe znamená  že si uděláš  hezký den? Jak si představuješ hezký den? Vnímáš, že je pravda, že v sobě máme hodného a zlého vlka? Jak se projevuje ten zlý vlk? Líbí se nám to? Co bychom  mohli pro zlého vlka udělat, aby se z něho stal hodný vlk?  Práce s kartami  u dětí rozvíjí sociální  vztahy, komunikaci, cit, společné sdílení.

Tato úžasná pomůcka doplňuje filosofii  a cíl  ŠVP naší školy – pomoci dětem najít jejich vnitřní spokojenost a podporovat dětskou tvořivost a kreativní myšlení, rozvoj osobnosti dítěte a pomoci mu uvědomit si vlastní sebehodnotu.

Karty Cesta k sobě  jsou pomůckou při naší práci  formou metody Respektovat a být respektován a při práci s prožitkovou pedagogikou. Karty mají k dispozici všechny třídy a  postupně s nimi začínají pracovat všechny naše učitelky.-) Na konci školního roku dostávají předškoláci jako dárek na rozloučenou se školkou  každý 1 kartu, která byla jejich nejoblíbenější, nebo kterou si vylosovaly. Tak mají možnost se s touto pomůckou seznámit i rodičeJ

 Michaela Konopáčová – Mateřská škola Korálek Liberec, učitelka ve třídě Sluníčka

S kartami „Cesta k sobě“ pracujeme v komunitním kruhu nebo při volné činnosti dětí. Tyto dvě formy práce s kartami se liší – jestliže s nimi pracujeme v komunitním kruhu, paní učitelka vybere kartu, která se určitým způsobem vztahuje k týdennímu tématu dle TVP. Následně si o této kartě s dětmi v kroužku povídáme a dáváme prostor každému zvlášť, aby mohl říci, co v něm karta vyvolává, co si představí např. pod pojmem „láska“, „udělám si hezký den“ aj. Karta nás obvykle provádí celý týden a den po dni se dá její téma rozvíjet a jít více do hloubky. Jestliže se jedná o práci s kartami při volné aktivitě dětí, je to naprosto dobrovolné. Děti si karty rádi prohlíží, ptají se, co je na nich napsané, zamýšlí se nad nimi. Obrovskou úlohu hrají obrázky na kartách, neboť jsou pro děti velice zajímavé, barevnost obrázků přitahuje pozornost dětí. Děti si všímají maličkých detailů na obrázku, které i já mnohdy přehlédnu.

Eva Havlíková a Vlaďka  Jurigová – speciální třída, MŠ Korálek Liberec

S kartami Cesta k sobě pracujeme druhým rokem. Používáme je ve speciální třídě pro děti s narušenou komunikační schopností. S dětmi se pracuje skupinově i individuálně, přizpůsobujeme se vývojovým, fyziologickým, sociálním a emocionálním potřebám dětí a karty se nám velice osvědčily.

Vždy na začátku týdne v komunitním kruhu ( který opakujeme každý den v týdnu), vybereme jednu kartu ( může se týkat tématu týdne, nebo je nahodile vybraná). Pak společně o kartě hovoříme. Děti popisují, snaží se vyjádřit co vidí na obrázku, všímáme si detailů, přemýšlíme, snažíme se porozumět, chápat význam karty. Patří to už k rituálům dne. V komunitním kruhu se děti cítí bezpečně, uvolněně a my prostřednictvím karet řešíme situace, které se mohou dětem zdát „neřešitelné a problémové“. Snažíme se dojít ke správnému výkladu spojeného s obrázkem, vysvětlením, zapojením dětí, aby samy vyjádřily svůj názor – radu, zkušenost se situací, kterou karta ukazuje. Na základě společných rozhovorů dětí i nás učitelek nad kartou dojde k uvolnění napětí, vzdoru, emocí a děti snadněji pochopí vztahy, co je realita, láska, porozumění, strach, důvěra, dobro a zlo…. Ztrácí zábrany, cítí zájem a cítí potřebu vyjádřit svůj názor před ostatními beze strachu, že řeknou něco špatně. Vedeme děti k pochopení, že každý jsme originál a každý má právo vyjádřit svůj názor. A že neexistuje slovo problém, ale je to jen situace, která se dá vždy vyřešit, pokud je k tomu vůle. Karty, o kterých jsme hovořily máme na nástěnce a děti se samy k obrázkům vracejí, pokud jim vzniklá situace ve třídě připomene vyprávění nad kartou. To je pro nás úžasná zpětná vazba.