Dobro a zlo v nás

V jedné indiánské legendě se říká, že každý máme v sobě dva vlky, kteří se perou.
Jednoho dobrého, spravedlivého, veselého, moudrého, milého…
A druhého zlého, vzteklého, závistivého, protivného…
Víš, který ten souboj v tobě vyhraje?
No přece ten, kterého krmíš.

Tenhle příběh mě dostal na první přečtení. Tak jasné, čitelné, věčné, ale často nepochopené téma. Všichni víme, jak se necháme převálcovat vlastní zlostí, vztekem nebo jinými nepopulárními emocemi. Temnota se projeví v celé své kráse. Zlého vlka máme v sobě všichni, ačkoliv nás naše ego a rozum často ubezpečuje o opaku. Jsou to strachy, nedůvěra, pocity ohrožení a křivdy co vylákají do boje našeho temného bojovníka. Je náš a je dobré vědět co je zač. Přijetí naší temné stránky je archetypický příběh existující mezi lidmi snad od počátku věků.

Co ale s ním? Nekrm svého zlého vlka! Nenech se rozčílit! To se lehce řekne, ale ta praxe!

Čím víc svoji temnou stránku poznáme, tím bude slabší. Čím dříve si v rozčílení na svou temnotu posvítíme, tím rychleji zmizí. Uvidět se ve svém vzteku není jednoduché, ale účinné. Trochu tréninku to ale vyžaduje. Mě teda rozhodně ještě nejde zachovat chladnou hlavu, když mě něco vytočí. Ale učím se.

Každý z nás má v sobě trochu temnoty, více čí méně skryté. Dřív jsem měla tendenci si některé úžasné lidi idealizovat. Když jsem pak narazila na jejich stíny, byla jsem hodně zklamaná. Pochopení vlčího principu mi to hodně ulehčilo. Každý jsme nějaký a je dobré přijímat oba vlky v každém z nás. Myslím také, že pochopení zlých vlků v nás všech je výživnější školou než pochopení těch dobrých. Když poznáme jejich původ, motivaci a energii, tak nás stěží mohou ohrozit.

Jak moc se člověk může naučit, když se staneme součástí konfliktu s našimi blízkými a zlí vlci v nás se pustí do boje? Vnímáte hádky jako něco co kope příkopy, nebo něco co nás posunuje a staví mosty ke vzájemnému porozumění? Jsme schopni vyslyšet opačný názor, který stejně jako ten náš přináší vhled do problému. Jsme schopni ho akceptovat jako něco, co nás obohacuje nebo spíš ohrožuje? Mně se hodně ulevilo, když jsem konflikty začala vnímat jako příležitost k životní zkušenosti.

Je vlastně zajímavé, že mě napadají hlavně komentáře jen k tomu zlému. Skoro bych se až rozčílila:) Že bych ho chtěla nakrmit? Možná ano a přitom si namlouvám, že ho chci ochočit:))))

Lucie

Obrázek jsem nakreslila pro sérii inspiračních obrázků pro malé i velké CESTA K SOBĚ.